|
|
Význam rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko
Vokrojová, Eliška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je poukázat na různé přínosy (kulturní, ekonomické, politické, podnikatelské, aj.) šlechtické rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko. Na začátku jsou uvedeny na různé pohledy vymezení regionu Blatenska. Též jsou zde stručně vylíčeny dějiny rodu a následně popsány aktivity členů aristokratické rodiny, jimiž přispěli k rozvoji zmíněného regionu, ale i se jimi snažili pomoct svým spoluobčanům. Hildprandtové se zasloužili především o rozkvět blatenského zámku či vybudování zámeckého parku z přilehlé obory. Díky nim se v tomto regionu dařilo průmyslové činnosti (cukrovarnictví, lihovarnictví nebo pivovarnictví) a mnoho lidí získalo práci v těchto podnicích nebo na jejich velkostatku. Za jejich přičinění Blatnou navštívilo mnoho významných osobností např. František Ferdinand d'Este či indický mahárádža. Zaměstnávali osoby vlastenecky smýšlející (Jan Evangelista Purkyně a Antonín Jaroslav Vrťátko), které učily lásce k vlasti následné generace této rodiny. Někteří členové toho rodu obohacovali společnost svým uměleckým nadáním skrze své výtvory (malířství, sochařství či spisovatelská činnost). V politické sféře své vlastenecké smýšlení předvedli otec a syn, Robert (1824-1889) a Ferdinand (1863-1936) Hildprandtovi, kteří svými názory i za rizika sankce hájili český národ....
|
|
| |
|
|
Historie školy T. G. Masaryka v Blatné od počátku 1967 do současnosti
HUMAJOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá historií školy T. G. Masaryka v Blatné v letech 1967-1989. První kapitola tvoří úvod. Druhá kapitola popisuje historii města Blatná, další kapitola pojednává o historii školní budovy. Čtvrtá až osmá kapitola obsahuje popis jednotlivých etap vývoje blatenské školy v závislosti na událostech ve společnosti, změnách režimu, průběh jednotlivých školních let, kulturních akcí a zajímavostech.
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
| |
|
|
Význam rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko
Vokrojová, Eliška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je poukázat na různé přínosy (kulturní, ekonomické, politické, podnikatelské, aj.) šlechtické rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko. Na začátku jsou uvedeny na různé pohledy vymezení regionu Blatenska. Též jsou zde stručně vylíčeny dějiny rodu a následně popsány aktivity členů aristokratické rodiny, jimiž přispěli k rozvoji zmíněného regionu, ale i se jimi snažili pomoct svým spoluobčanům. Hildprandtové se zasloužili především o rozkvět blatenského zámku či vybudování zámeckého parku z přilehlé obory. Díky nim se v tomto regionu dařilo průmyslové činnosti (cukrovarnictví, lihovarnictví nebo pivovarnictví) a mnoho lidí získalo práci v těchto podnicích nebo na jejich velkostatku. Za jejich přičinění Blatnou navštívilo mnoho významných osobností např. František Ferdinand d'Este či indický mahárádža. Zaměstnávali osoby vlastenecky smýšlející (Jan Evangelista Purkyně a Antonín Jaroslav Vrťátko), které učily lásce k vlasti následné generace této rodiny. Někteří členové toho rodu obohacovali společnost svým uměleckým nadáním skrze své výtvory (malířství, sochařství či spisovatelská činnost). V politické sféře své vlastenecké smýšlení předvedli otec a syn, Robert (1824-1889) a Ferdinand (1863-1936) Hildprandtovi, kteří svými názory i za rizika sankce hájili český národ....
|
|
|
Sociální a demografický vývoj na panství Blatná v 17.-19. století
Večerníková, Lucie ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálním a demografickým vývojem na blatenském panství v 17.-19. století Během téměř třísetletého období sleduje jednotlivé demografické ukazatele, jimiž jsou především natalita, sňatečnost, mortalita, neopomíjí ale i detailnější problémy (nemanželské děti, vícečetné porody, příčiny úmrtí, velikost jednotlivých vsí…). Kromě informací získaných z matričních knih autorka čerpá i z dalších zdrojů, jakými jsou např. soupisy poddaných či sčítací operáty, jež umožňují zkoumat sociální postavení obyvatel tohoto jihočeského panství, především pak jejich zaměstnání, nebo aktuální počet poddaných. Závěrečnou část představuje soupis všech příjmí a příjmení, která se v daném období na panství Blatná vyskytla. Klíčová slova natalita, sňatečnost, mortalita, příčina úmrtí, příjmí-příjmení, Blatná, demografie
|
|
| |
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
| |
host ::
RSS.